Matík plní v našem spolku velmi zvláštní prostor. Divadlo ho velmi nenaplňuje, ale zároveň si stojí za svým tvrzením, že je to pro něj ta pravá cesta k jeho životnímu cíli – stát se porodní sestrou. Nikdy jsme nezkoumali, jak toho chce dosáhnout, ale věříme, že životní cíl každého jedince je důležitý, a proto za ním stojíme.

Po čase jsme ho ale museli začít krotit, protože nejen, že namísto hraní během zkoušek vysvětloval herečkám, že jim doporučuje do budoucna rodit v prázdném lavoru, ale při přijetí nových členů ženského pohlaví se jich ani neptal na jméno, ale automaticky začal vykonávat rentgen břicha.

Museli jsme mu úplně zakázat mluvit, avšak jeho gestikulace stále vykreslovala porod malého chlapce s nezvykle vyvinutou pravou rukou. Velmi nepříjemným zážitkem bylo, když během premiéry, namísto hraní ve svém obraze, odběhl do hlediště a snažil se přesvědčit těhotnou ženu, aby ji mohl odrodit, i přesto, že byla ve 4. měsíci. Matík je dodnes zastánce porodu ve stojce u vlakové stanice během pracovního dne, kdy věří, že tlak okolí dokáže ženě zmírnit kontrakce. Sám to nazval Matíkův řez.